Zeměpisné vymezení

 

Při zeměpisném vymezení regionu hanáckého Slovácka je nutno vzít v úvahu mnoho faktorů. Hanácké Slovácko je regionem přechodným mezi Slováckem a Hanou a je součástí Moravského Slovácka. Rozděluje se na část Severní a Jižní. Dá se vymezit pouze podle krojových typů, neboť jazykově se jedná o region značně roztříštěný. Díky jeho přechodnosti se zde prolíná nářečí Dolské s nářečím hanáckým. Nářečí Dolské převažuje v části jižní a nářečí Hanácké v části severní. Není to však pravidlem, jelikož v části jižní se vyskytují obce hovořící Hanáckým dialektem a naopak v části severní dialektem Dolským. Dochází také ke vzájemnému ovlivňování obou nářečí, takže se mnohdy setkáváme s výraznými prvky nářečí dolského v obci s dominujícím dialektem Hanáckým a naopak. Prakticky každá obec takto disponuje svým vlastním dialektem.

Obě části tak od sebe můžeme rozlišit především podle vzhledu ženského kroje.

V části severní je hlavním rozlišovacím prvkem ženský kroj a jeho silně naškrobené stojaté okruží (límec) nazývané též „Krézl, Krejzl“ nebo „Obršlák“ na hlavě nosí děvčata buď skromný věneček nebo šátek, nazývaný též „Turečák“ uvázaný tzv. „na rožky“. Mužský kroj se od části jižní liší především materiálem a barvou kalhot. Zde jsou kalhoty bílé plátěné pikové. Barva soukenné vesty „Korduly“ je červená nebo někde černá či fialová. Chlapecká vesta se nazývá „Kordula“ tedy nikoliv „Márinka“ jak je mnohde uváděno. Márinka je mužský dvouřadý kabát do pasu s dlouhými rukávy, je obvykle černé nebo béžové barvy.

V části jižní je určující součástí ženského kroje límec nazývaný „krejzl“ položený na ramenou děvčete. Na hlavě mají děvčata buď „Turečák“ anebo stárky věnec, nazývaný „Kotůč“ nebo „Rantál“. Chlapecký kroj je ušitý z černého nebo tmavomodrého sukna. Je také bohatě vyšívaný a to nejenom kordula jak je tomu v části severní ale také kalhoty.

V několika obcích kolem Velkých Bílovic se nosí kalhoty žluté soukenné. V žádném případě to však nelze přičíst vlivu tzv. českého osídlení, jak se uvádí v mnoha odborných publikacích. Žluté soukenné kalhoty se začaly nosit až koncem sedmdesátých let dvacátého století jako jakýsi návrat k původně nošených koženým kalhotám žluté barvy, které se do poloviny 19. století nosily ve většině obcí regionu.

Kroj a lidové tradice jsou zde stále běžnou součástí života lidí a obcí a jako takové se stále vyvíjí a mění. Proto nelze stanovit jak přesně má ten, který kroj nebo zvyk vypadat. Zvyky i kroje se liší třeba i detailech od obce k obci. Prakticky zde  také až na výjimky neexistují národopisné soubory.

Etnografické uvědomění obyvatelstva bylo v minulosti a bohužel do jisté míry i v současnosti na velmi nízké úrovni. A díky roztříštěnosti regionu končilo a mnohdy ještě končí uvědomění obyvatel za hranicí katastru své vlastní obce. Ale možná je to tak dobře, díky tomuto faktu kultura i kroje prochází stálým vývojem bez vlivu vnějšího okolí a uchovávají si tak svoji originalitu.

Region byl také v minulosti na národopisných mapách Moravy i přes jeho poměrnou rozlehlost, vždy poněkud opomíjen a situace se snad zlepšuje teprve až v posledních letech

Prozatím se pokusíme vymezit především jižní část regionu. K části severní, která je mnohem větší než část jižní se dostaneme až příště.

Zeměpisné vymezení jižní části regionu : 
Počínajíc od Hustopečí směrem na jihovýchod po čáře Hustopeče, Šakvice, Zaječí, Přítluky, Velké Bílovice, Moravský Žižkov. Potom ve směru na sever po linii Čejkovice, Vrbice, Kobylí a odtud směrem na západ po linii Bořetice, Němčičky, Horní Bojanovice. Uvnitř tohoto trojúhelníku se nachází obce Velké Pavlovice a Starovičky. Na severu tedy sousedí s částí severní, na jihu s Podlužím, na jihozápadě s tzv.novoosídleneckými bývalými německými obcemi. Ze severozápadu sousedí s tzv. Širším Brněnskem. Do konce devatenáctého století se do regionu zařazoval také Podivín, který je dnes již jednoznačnou součástí Podluží. Bohužel informace v odborných publikacích reflektují stav pouze do konce devatenáctého století.

Zde je mapa ke stažení

Obce jako Hustopeče, Zaječí a Přítluky se zařadily do regionu až v posledních padesáti letech. Původně se jednalo v případě Zaječí a Přítluk o obce zcela německé, a v případě Hustopečí o obec národnostně smíšenou přibližně v poměru jedna ku jedné. Všechny tyto obce byly po II. světové válce dosídleny obyvatelstvem ze sousedních hanácko Slováckých obcí a to si přineslo sebou svoji původní Hanácko Slováckou kulturu. Všechny se zařadily do jižní části regionu. V Zaječí a Přítlukách je nejvíce patrný vliv sousedních Rakvic a tak i obyčeje i kroj mají mnoho společného. V Hustopečích se nejvíce projevuje vliv Staroviček, Horních Bojanovic a Němčiček. V posledních letech se do regionu částečně zařazují i Velké Němčice, které jsou původně součástí tzv. Širšího Brněnska. Bohužel čtyři obce regionu zejména na jeho hranicích s tzv. Sudety prodělaly v minulosti tzv. Kyjovskou fázi, kdy se po nějaký čas nosil místo kroje původního kroj kyjovský z půjčovny. Díky Bohu je tato kritická fáze zažehnána a obyvatelstvo se vrátilo ke své původní kultuře.

Kontakt

Hustopečská Chasa, z. s. Školní 24
Hustopeče
69301
+420 721 778 018
+420 728 621 822
madlenkadyb@seznam.cz