O věku bych radši nemluvila, protože si pořád občas připadám jako dítě. Vystudovala sem VUT, fakulta stavební a pracuju jako rozpočtářka, V kroji sem chodila od malička tj. od 1 roku, a když sem začala mít trošku rozum, tak mě babička, za použití velmi ale velmi mírného násilí oblékla do kroje a poslala na hody. Díky vlídnému přijetí mezi chasu se mi kroj a všechno kolem toho stal nejenom zálibou, ale taky trošku životním stylem. I díky tomu jsem získala mnoho zážitků a přátel. Dneska už tomu tolik nedám jak "zamlada" ale pořád mě to baví.
Veronika Košuličová roz. Vítečková
