Architektura

Vesnice a osídlení

hanácké Slovácko je jedním z regionů Moravského Slovácka a tak i veškeré studie v oblasti osídlení mají obecnou platnost pro celou oblast jihovýchodní Moravy.

Naši pozornost zaměříme především na okres Břeclav. Zdejší lid se od nepaměti živil zemědělstvím a tento převládající druh obživy ovlivnil tvar domů a hospodářských staveb.

Převažují obce tzv. "silnicovky" nebo "ulicovky", kde jsou domy stavěny těsně vedle sebe, po jednom či obou okrajích silnice odkud se obec rozvíjí dalšími směry. Obdobným vesnicím, v nichž jsou domy postaveny podél potoka, se říká řádkové obce. Setkáváme se s nimi především v kopcovité krajině v severní části okresu. Polnosti se táhnou v rovnoběžných pásech až k hranici katastru. Jen několik obcí je tzv. raabizačních z druhé poloviny 18. století. Jedná se např. o obec Kašnice u Klobouk nebo Josefov nedaleko Prušánek, tyto obce se vyznačují pravidelností pozemků a jejich výměrou.

Architektura

Domy mají již od středověku úhlový půdorys připomínající písmeno L. Stavěly se štítem do ulice a dvůr byl od ulice oddělen zděným vjezdem s vraty. Štítově orientované domy byly zastřešeny valbovou střechou, která nad vstupní stranou domu přesahovala a tvořila kryté zápraží.

V 19. století začíná převládat orientace vstupním průčelím do ulice. Domy vytvářejí jednu nepřerušovanou linii a tvar střechy se změnil na sedlovou. Hospodářské místnosti navazují v těsném sledu kolmo na obytné stavení. Za hospodářským traktem se rozkládá zahrada zvaná "humno". Ta je u zámožnějších hospodářů zakončena stodolou.

Stavební materiál odpovídal materiálům na tomto území dostupným. Hlína z níž se dělaly nepálené cihly tzv. "kotovice" nebo "vepřovice". V pozdější době to pak byly pálené cihly z cihelen v Hustopečích a Hodoníně. Na střechu se dávala sláma a v pozdější době různé jiné materiály dle zámožnosti majitele, od došků přes šindel až po pálené tašky.

Slovácké domy dodnes upoutají pozornost svými "žudry", malými výstupky chránící vstup do domu. Lze je vidět půlkruhové nebo segmentově zaklenuté a umně pomalované lidovými ornamenty. Barevně, většinou modře bývá zvýrazněn sokl a plocha kolem oken.

Pro domy německé bylo příznačné barevné a plastické ztvárnění fasády podle barokních a renesančních vzorů a někdy i kryté vstupní podloubí.

Jinou ozdobou průčelí a štítů býval výklenek s obrazem či soškou světce, který měl dům chránit před přírodními katastrofami.

Na vzhledu krajiny se také do jisté míry podepsala architektura vinných sklepů, které v mnohých obcích tvoří často celé ulice. Rozlišujeme dva základní typy sklepů - sklep patrový, v patře se sýpkou, v přízemí s lisovnou a sklep přízemní s lisovnou nebo bez lisovny spojený s vlastním sklepem šikmou chodbou tzv. šíjí. Vinné sklepy opatřené lisovnou ("presůzem") dávaly majitelům možnost zpracování hroznů a uložení vína na jednom místě. Sklepy bývají stejně jako obytné domy různě zdobeny a výjimkou nejsou ani sklepy jejichž vchod je chráněn "žudrem".

Stejně tak vzhled obcí ovlivňuje sakrální architektura, zatímco kostely si uchovávají většinou vzhled z období kdy vznikly tj. barokní, renesanční, secesní atd., je drobná sakrální architektura silně ovlivněna lidovou stavbou. Různé Boží muky, kapličky, většina má obdobné barevné schéma a ornamentální výzdobu jako selská stavení.

 
 

Původní architektura se do dnešní doby zachovala pouze vyjímečně. Hlavní část tvoří vinné sklepy respektive lisovny a v několika obcích rekonstruované jednotlivé domy. Další zachovanou součást původní architektury tvoří drobné sakrální stavby roztroušené po celém kraji. Současná architektura kopíruje trendy moderního bydlení. Velký podíl na udružování a záchraně zejména obytných domů mají především chalupáři z větších měst.

 

 Pavel Košulič ©2005

Kontakt

Hustopečská Chasa, z. s. Školní 24
Hustopeče
69301
+420 721 778 018
+420 728 621 822
madlenkadyb@seznam.cz